Zůstaňte déle

PÍSEČNÉ PLÁŽE V OKOLÍ PARDUBIC

V těsné blízkosti Pardubic je hned několik nádherných písáků s úžasným koupáním a dokonale čistou vodou. U většiny naleznete alespoň základní možnost stravování. Mezi nejznámější patří Hrádek (oblíbený bufet U Komára a veřejné tábořiště), Opatovický (s pláží FKK), Malá Čeperka (restaurace, chatky, soukromý trofejní rybolov, plážový volejbal, nohejbal, paintball, zázemí pro firemní akce), Čeperka, Oplatil, Stéblová.

Vzdálenost písáků z cíle plavby: 9 – 13 km.

KOUPALIŠTĚ PARDUBICE CIHELNA

Skluzavky 25 m, tobogány 105 m, skokanský bazén s tlakovými okny, masážní vany, divoký kanál, stěnový vodopád, stěnové masáže, atrakce pro nejmenší, minigolf, plážový volejbal, občerstvení. Kemp.

Vzdálenost koupaliště z cíle plavby: 250 m.

LANOVÉ CENTRUM PARDUBICE CIHELNA

Lanáček a trampolíny pro děti, bungee trampolíny, vysoká lana a 11 lanových překážek ve výšce 9,5 m, 70 m dlouhá lanovka, obří houpačka „Big swing“, 4 tarzaní skoky aj.

Vzdálenost lanáče z cíle plavby: 180 m.

SKATEPARK PARDUBICE

Největší skatepark a bikepark Česka má výborně nasvícenou a zakrytou překážkovou dráhu. Je tady i půjčovna a občerstvení.

IN-LINE STEZKA

Vede z Rosic nad Labem kolem koupaliště Cihelna, po břehu Labe a dále přes Brozany, Ráby a Kunětice, délka 8,5 km. Lze dojet až pod Kunětickou horu.

CYKLISTICKÉ TRASY

Vedou Pardubicemi, ale míří hlavně do okolí města. V pardubickém kraji však naleznete další hustou síť cyklistických tras za zajímavými cíli.

AREÁL HRADU KUNĚTICKÁ HORA

Hrad Kunětická hora

Prohlídka pozdně gotického hradu, rytířského sálu, sklepení s výstavou Zločin a trest v českých zemích, hradní kaple sv. Kateřiny. Vystoupíte-li až na kruhovou věž, odmění vás jedinečnými výhledy do kraje s kulisou hřebenů Krkonoš, Orlických a Železných hor.

Z historie: Kunětická hora je významnou dominantou Pardubicka a vznikla třetihorní sopečnou činností země. Okolní nížinatou krajinu převyšuje o více než 80 m a díky svému dominantnímu postavení v krajině byla osídlena již v pravěku. Původní kupovitý tvar byl v průběhu staletí ničen těžbou kamene. V druhé polovině 14. století byl na vrcholu hory postaven kamenný hrad s palácem, hranolovou věží ve východní části a kruhovou věží v západní části komplexu. Kunětická hora získala velký význam v době husitských válek. V roce 1421 byla obsazena husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletína, který roku 1423 začal s přestavbou hradu a opevňováním předhradí tak, aby zde mohla zimovat i polní vojska. Roku 1491 přešla Kunětická hora do správy Viléma z Pernštejna a za vlády Viléma a později jeho synů došlo k přestavbě hradu na výstavní zámecké sídlo v pozdně gotickém až raně renesančním slohu. Palác odděloval od dalšího nádvoří hluboký příkop s padacím mostem. Kunětická hora má unikátní postavení v dějinách hradní architektury výstavbou opevnění, využívající mohutných zemních valů a kruhových rondelů, z kterých se zachovaly pouze dva. Dalším obraným prvkem byly jednotlivé hradební okruhy s příkopy, na severní přístupové cestě navázané na šestici bran. Posledním vlastníkem Kunětické hory z řad Pernštejnů byl Jaroslav z Pernštejna, poté byl hrad a celé pardubické panství prodáno královské komoře.

Strategicky významnou roli hrála Kunětická hora v době třicetileté války(1618-1648). Roku 1645 dobylo hrad švédské vojsko. Zdevastovaný objekt podléhal rychle zkáze. Té napomáhala dlouhodobá těžba kamene trvající až do počátku 20. století. Nenávratně zničena byla západní a jihozápadní část hradu. Ty se zřítily do lomu. Roku 1917 si Kunětickou horu pronajal a o dva roky později koupil pardubický muzejní spolek. Spolek v dalších letech zahájil práce na obnově hradu podle projektu architekta Dušana Jurkoviče a Jana Pacla. Na základě jejich architektonického návrhu zde vznikla i vyhlášená restaurace s cennými interiéry v západním křídle. Muzejní spolek obnovil i některé palácové prostory a umístil v nich expozice a výstavy. Po znárodnění hradu v roce 1953 nebyl hrad udržován a začal chátrat. Pro špatný stav byl v 70. letech 20. století uzavřen.

V roce 1993 byl po opravách paláce znovu zpřístupněn veřejnosti. Práce na hradě průbežně probíhají dodnes. V opravených interiérech jsou návštěvníkům k dispozici různé stálé i sezónní výstavy a koná se zde pravidelně řada divadelních, hudebních a kulturních akcí. Stává se oblíbeným oddacím místem a cílem nejen rodinných výletů.

Použité zdroje:

Hrad Kunětická hora [online]. c 2013[cit. 2013-10-01].

Podhradí

Perníková chaloupka: původně Lovecký zámeček z r. 1882 a dnes Úřad správy Perníkového hejtmanství a Muzeum perníku a pohádek s atrakcemi pro rodiče s dětmi. Možnost ubytování aobčerstvení.

Obora: cestou z hradu projdete kolem obory s volně se pasoucím jelením a mufloním stádem, zubry, pštrosy a početným stádečkem domácích zvířat. V létě tady nabízí jízdy na koních.

Ubytování a stravování: restaurace Pod Kunětickou horou a stylová staročeská Stodola mají vyhlášenou kuchyni a denně speciality na rožni. K restauraci patří dětské hřiště, sportovní areál s bazénem, chatky, apartmány.

Vzdálenost areálu Kunětické hory z cíle plavby: 7 km.

PARDUBICE HISTORICKÉ

Stezka Viléma z Pernštejna. Okruh je dlouhý 2,5 km, má 10 zastávek s informačními tabulemi. Dá se projít asi za hodinku a z historie města se dozvíte vše. Vycházíte od Zelené brány přes Pernštýnské náměstí, Přihrádek, zámek - zde sídlí i Východočeské muzeum a ze zachovalých zámeckých valů máte nádherný výhled na „pardubický Norimberk“, náměstí s domy renesanční architektury a úzké uličky s gotickými prvky. Přes Tyršovy sady a kolem kostela Sv. Bartoloměje míříte k památce Automatické mlýny, ke kostelu Zvěstování P. Marie a jste opět na Pernštýnském náměstí u domu U Jonáše.

Vzdálenost historického centra z cíle plavby: 1,5 km a dojdete sem pěšky přes zámecký park.

PARDUBICE SPORTOVNÍ

Velká pardubická Steeplechase. Prestižní dostihy na nejtěžší překážkové dráze Evropy se jezdí od r. 1874. Před tímto datem byla na Pardubicku dlouhá tradice parforsních honů.* (pozn.*předem připravená štvanice za pomoci psů)

Zlatá přilba. Závod motocyklů světových plochodrážních jezdců s trofejí Zlatá přilba pro vítěze. Tradice od roku 1929.

OPATOVICKÝ KANÁL NA KÁNOÍCH

Plavba na kánoích po mimořádném vodním díle pozdního středověku. V dobách rozkvětu pardubické rybniční sítě napájel až 230 rybníků, přiváděl vodu na 32 mlýnů, poháněl pily a další stroje. Místy promyšleně teče nad úrovní terénu a semínský akvadukt byl vyhlášen technickou památkou. Dokládá um, odvahu a prozíravost našich předků. Rybníků se dochovalo 44, mlýn uvidíte v Lázních Bohdaneč a ve Břehách. Během plavby můžete při tichém chování spatřit ledňáčka, datla, žlunu, spoustu dalších druhů ptáků, motýlů, vážek. Dutiny staletých stromů jsou útočištěm i savců, třeba kuny a vzácných netopýrů. Nejčastěji se na kánoích jezdí 2denní etapa Čeperka - Lázně Bohdaneč (kemp) – Břehy (kemp) - Semín (kemp) nebo 1denní etapa Lázně Bohdaneč – Břehy - Semín.

Délka vodáckých tras:

Čeperka-Lázně Bohdaneč: 11 km

Lázně Bohdaneč-Břehy: 10,5 km

Břehy-Semín: 4,5 km

Ubytování a stravování na trase

Lázně Bohdaneč - kemp a restaurace U Čochtana. Velký prostor pro stany a karavany, ubytování v chatkách, rybolov.

Břehy - Autokemp Buňkov, stany, ubytovna, apartmány, srub. Rybník, hřiště na fotbal, volejbal, nohejbal, tenisové kurty, půjčovna šlapadel.

Břehy – restaurace Cikánka, tradiční zastávka vodáků a cyklistů. Výborná kuchyně přímo na kanále, výhled na rybník Buňkov. Možnost ukončit plavbu nebo pokračovat do Semína.

Semín – Autokemp Semín nedaleko akvaduktu. Jižní písečná pláž, kolem lesy, rybolov. Chatky, karavany, stany, úschova kol, stravování.

Semín – restaurace Na Haldě v cíli plavby, obecní ubytovna.

LÁZNĚ BOHDANEČ

Původně středověké městečko se do širšího povědomí dostalo díky zbudování rybniční soustavy Vilémem z Pernštejna. Dalším významným počinem se pro město stalo založení slatinných lázní na konci 19. století. Lázeňský areál se v průběhu let rozrůstal, nejvíce pak na počátku 20. století, kdy se na výstavbě podílel významný architekt Josef Gočár. Z náměstí se můžete vydat na nenáročnou 5 km dlouhou vycházkovou trasu po naučné stezce. Z patnácti zastavení patří mezi nejzajímavější právě lázeňský pavilon Gočár, či vodojem a funkcionalistická vila.

Vzdálenost centra Lázní Bohdaneč od cíle plavby: 10 km, dostupnost z Pardubic MHD č. 3.

NAUČNÁ STEZKA BOHDANEČSKÝ RYBNÍK

Rybníky Bohdanečský a Matka (ten není přístupný) spolu s územím okolních luk, rákosin, mokřadů a lesů jsou dnes součástí národní přírodní památky. Chrání hnízdiště ohrožených druhů ptáků, vzácné druhy živočichů a společenstva vzácných rostlin, která se vyskytují jen v okolí těchto rybníků. Stezka je dlouhá 5,5 km. Dělí se na tři větve, návštěvníky provází celkem 9 naučných panelů. Větve nejsou propojeny, vždy se musíte vrátit na výchozí místo. Na Polákově poloostrově je vybudovaná dřevěná pozorovatelna.

Vzdálenost naučné stezky od cíle plavby: 13 km.

KLADRUBY NAD LABEM

Celosvětový věhlas obci přineslo zřízení císařského dvorního hřebčína roku 1579. Do dnešních dnů, se tento nejstarší hřebčín na světě, věnuje chovu starokladrubských běloušů. V rámci prohlídky národního hřebčínu můžete shlédnout stáje výcviku a chovu, navštívit kočárovnu nebo se jen projít lipovou alejí do 4 km vzdálené Selmice, kde jsou ustájeny teplokrevné klisny.

Vzdálenost do Kladrub nad Labem od cíle plavby: 25 km.

TŮŇ U HROBIC

Byla vyhlášena v roce 1982 Přírodní památkou. Její rozloha je 2,59 ha a najdete ji 1 km na severovýchod od Hrobic, na pravém břehu Labe. V létě celá zarůstá okřehkem. Jedná se o slepé labské rameno s přirozenou flórou a faunou. Dostanete se k ní po polní cestě kolem opatovické elektrárny.

V její severní části narazíte na přirozenou dominantu, památný strom-Dřítečský topol. Tento prastarý strom je zástupcem původní polabské flóry.

HOLICE

Městečko je dnes známé především muzeem Dr. Emila Holuba, zdejšího rodáka, cestovatele, sběratele a vědce, který celý život zasvětil poznávání Afriky. Jsou zde prezentovány jeho etnografické práce, sbírky flóry a fauny.

Vzdálenost do Holic od cíle plavby: 18 km.

Fotogalerie